teekay | parafráze doby?: i was punker for three days and yesterday

upřímnost, energie, lahváče a sníh

..vzal sem reflex, růžovou lolitu a černý potítko a vyrazil vyvětrat hlavu. koudy byl na nádru překvapivě načas a už sme jeli směr rock café. na místo sme dorazili po úspěšném sklouznutí václaváku a to už celkem pozdě. vibrátory sme úspěšně propásli, po okouknutí sta odznáčků sme vpadli do sálu, ale právě dohráli poslední song (podle koudyho to byl cover the clash) a my se nakonec úspěšně přiblížili baru. pustli nám papa roach a už to jelo. 2 piva,pls..

nastoupili uk subs v popředí se sympatickým charliem harperem a spustili první c.i.d., poté charlie spustil na harmoniku i couldn't be you, blues ad ad. statečně sme se drželi v zákrytu v reflexu zmiňovaných prastrejdů českého punku cca. uprostřed a zdálo se mi, že sme v sále nejmladší. po rychlém vypití piva jsem zjistil, že koudy pije už třetí.. a obával se obávaného. následovali pecky jako violent city, (don't call me because) i live in car, organised crime, new york state police a už sem viděl koudyho v první řadě u jeho oblíbeného levého odposlechu a už přejížděl basákovy přes struny-fakt! takhle sem ho viděl pařit naposledy na prostitkách a to durch. po další pecce sem se nechal strhnout i já a vrážel ušima do repráků. atmosféra pod pódiem byla překvapivě pohodová-o brýle sem se zatím moc nebál. začalo taneční pogo (hlavně že pogovat nepůjdem.) a koudy začal výletovat k charliemu (nejvíc se mu přiblížil, když rozdával lahváče gambrinusu.), který předved' obdivuhodný výkon. sice bylo ke konci vidět, že to moc neudejchává, ale i přesto byl výbornej. charlie davu dával. a to i mikrofon a koudy si střihl spolu s dalšími punks refrén warhead, ve které měl charlie skvělou pěveckou vložku za podpory skandování. bubeníku jamiemu oliverovi občas vypadla palička a všichni se pořádně bavili. bedna lahváčů byla vždy připravena. náhle skončili a odešli. skandování uk subs netrvalo dlouho. byli zpět v plné parádě. zdálo se mi, že zase spustili c.i.d.(?) a pak nastal (pro mě) vrchol večera a to když spustili limo life. čtvrt století starej song. a ta doba byla teď a tady v rock café. lidi neustále skákali z pódia do davu a bavili se jak to šlo (a koudy se občas bavil tím, že je chytal). občas shodili basákovi stojan na mikrofon a koudy jej ochotně spravoval. ocitl sem se v takové euforii, že už si nepamatuju co přesně hráli, ale byly to hlavně pecky tomorrow's girl, keep on running a teenage (i wanna be teenage), kterou sme celkem (ne)logicky skandovali.) zase odchod a další pecky, reggae vsuvka a konec. hodina a půl energie. další piva.

poté sme se vyfotili s bubeníkem vibrátorů a očekávali příchod členů subs. koudy se nečekaně rozpovídal anglicky. bubeník jamie oliver (fakt sympaťák), zapózoval i s paličkama, který koudy nakonec i chtěl, ale technik said: don't give it him.), pak basák zapózoval i se svým luxusně vypadajícím rickenbackerem. charlie alias janosh v padesáti se dlouho neobjevoval, tak sme se rozhodli chytit vlak. všude kupa sněhu. cestou sme básnili o tom, že přístě jedem zas a jaký to je tohle zažít (poprvé na rockforpeople 2003). zasněžená krajina a 50min. zpoždění.