nepopadal sem dech ale utekl do divočiny

včera sem si zase udělal filmový večer a i když sem se obával, že 2 filmy za sebou budou moc, opak byl pravdou (a to ještě mezitím sklenička vína, nemluvě potom..). oba filmy vřele doporučuji. opravdu stojí za to..

dech

mě vlastně moc nepřekvapil. kdo zná kim ki-dukovi filmy, pochopí. na ki-duka překvapivě "krátký" film. docela dost využívá motivů z jeho předchozích filmů..

hledají.. on ztratil ženu a děti, zbývá mu pár dní života. ona má manžela, holčičku, život před sebou. výdech a nádech.

"byla sem 5 minut mrtvá.. slyšela šílenou hrůzu zvuků.. bodalo mě do očí"

další info

útěk do divočiny

nečekal sem to. vzalo mě to. moc. dokonale rozebralo. do anotace filmu bych napsal asi něco jiného, ale teď to nedokážu popsat slovy.. po prvních minutách sem chtěl odejít a vydat se někam pryč, žít.. ale to bych se taky o hodně ochudil. tenhle film tam totiž něco má. a není toho málo.. dokonale to umocňuje hudba eddieho veddera (doporučuji ost!) a překrásné záběry přírody.. v jednu chvíli sem chtěl dokonce chytit starší paní, co seděla vedle mě, za ruku, když začala brečet.. stačí?

hledejte pravdu, svobodu a lidi, kteří vás budou milovat.

"štěstí je skutečné, jen když ho sdílíme."

další info

jak se teď můžu soustředit?