deadlines and refuelling stops
ani se mě neptejte
jak se mám a co se mnou je
stejně budu mlžit
pamatuji si jen cesty vlakem
tmu a světlo co mě oslní
když náhle procitnu
potkávám moc duchů
a bestie v mý hlavě
jsou už jako doma
zdravím je ráno
i když se pokouším spát
jsou tam
až moc svíček je na cestách
a ambice se válejí na chodníku
co je bývalé nezná minulost
tolik to tlačí u plic
když vidím co se mnou děláš
a nijak to nemůžu změnit
nikdy se nedozvíš
zda tyto řádky patří tobě..
když tě neuvidím
...
pro pozdní podzimní večery s lidma na kterých vám záleží doporučuju: nick drake (family tree), jeff buckley (grace), elliot smith (new moon), eddie vedder (into the wild ost), nina hynes (staros), starý starsailor nebo taky nancy elizabeth či hanne hukkelberg, případně best of-poločas kryštofů. vždyť to je vlastně jedno..
btw. pro ty, kdo nevědí: www.bandzone.cz/beeline
3 Comments:
RIP, Beeline. Byla to s tebou fajn jízda :-)
buuu :,,( no co se da delat, tak to snad dotahnes dal s basta masters rock forever;)
Ehm, to je tvoje dílo? Jestli jo, tak vydej sbírku básní - budu mezi prvními, kdo si ji koupí :-)
No, někdy to holt nevýjde...
(někdy člověk nesežene ani blbou zkušebnu... někdy překládá dnem i nocí hromadu rozsypanýho čaje a sní o tom, že bude umět hrát na citeru guzheng, protože už mu prostě hrabe...)
Post a Comment
<< Home